Strach blokuje možnost změny

To, co lidé říkají, že dělají, nebo to, o čem věří, že to dělají – tak je často na hony vzdálené tomu, co skutečně dělají.

Nenarodili jsme se svými špatnými návyky. Ani jsme se nenarodili se svými dovednostmi. Nenarodili jsme se ani se svými přesvědčeními. Valnou většinu věcí, které děláme, jsme se naučili – stejně tako jsme se naučili chodit nebo si automaticky podávat ruce.

Dokonce i strach je naučený!

Víte o tom, že existují pouze dva druhy strachu?

Tím  jsou: strach z hlasitých zvuků a strach z pádu. Tím to končí. Všechno ostatní je naučené.

Samozřejmé je, že některé strachy jsou i užitečné, jako například strach z jedovatých tvorů, ale jiné strachy už tak užitečné nejsou. Nikdo se nechce zbavit strachu jako takového, každý se pouze touží naučit bát se přiměřeného nebezpečí v přiměřenou dobu.  Jako je například fobie z toho, že budeme svému partnerovi nevěrní! Taková fobie se celkem vyplatí.

Často od lidí slýchávám, „změna je bolestivá a pomalá“. Takové myšlení se mohu snažit pochopit, ale odmítám přijmout víru v překážky jen proto, že mi o nich někdo povídá.

Věřím, že lidé se nejčastěji mění rychlosti blesku. Stát se může cokoli, povykládáte si s někým před domem, přečtete si knihu, navštívíte koncert nebo nějaký film a váš život se opět promění.

A jsou i další lidé, kteří praví: „musíš zjistit, kým jsi a přijmout sám sebe.“  No v jistém kontextu to dává smysl, ale co takhle nebýt tím, čím nechcete???

Skutečnost, že jsme se někdy chovali líně nebo lehkovážně, z nás takové lidi nedělá – jedná se o vzorec chování, nikoli o to, kým doopravdy jsme. Můžeme být kýmkoli, koho si jen vybereme.

Ke změnám dochází pořád – to je jediná konstanta našeho života. Otázkou pouze zůstává, zdali si zvolíme směr, kudy se náš život bude ubírat, a to kým budeme, nebo zda zůstaneme sedět na místě a čekat, až se život sám přihodí.

Nečekejte, až se vám život přihodí a žijte tak, jak chcete!  Žíjte si svůj sen…