Koronavirus a psychosomatika. Tvářit se, že se nic neděje je stejné jako sedět a mít strach

V současné situaci ala Covid se zcela opomnělo zdraví duševní a sociální. Kvalita našeho duševního zdraví je nad kvalitu fyzického. Možná vám to vyzní nesmyslně, ale nacházíme-li se v dobré duševním zdraví, náš organismus se umí lépe vyrovnat s jakýmkoli onemocněním.

Definice zdraví WHO říká, že:

zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a
nejen nepřítomnost nemoci nebo vady. Health is a state of
complete physical, mental and social well-being and not merely the
absence of disease or infirmity. (WHO, 1946).

 

Jak nás ovlivňuje stres?

Mnohým se možná jeví, že se vláda rozhodla chránit zdraví občanů, ale je tomu skutečně tak? Nevšimla jsem si, že by probíhala jakákoliv osvěta, která by občany seznámila s tím, jak podpořit imunitní systém.

Náš organismus je skvělé zařízení, které je maximálně vybaveno k přežití i v těch nejtěžších podmínkách. Disponuje dvěma ochrannými systémy. Imunitní systém nás chrání před viry, bakteriemi, plísněmi, toxiny, a druhý ochranný systém spouští stresovou reakci a nazývá se osa HPA (hypotalamicko-pituitární-adrenalinová akce).

Možná se zamýšlíte nad tím, jak nás stres může chránit. Stresová reakce je důležitá k přežití v okamžiku, kdy se nacházíme v ohrožení života. Například i tehdy, když smažíte řízky a vyprskne olej, dochází ke stresové reakci, která je nezbytná, abyste oko zavřeli. To je úkol plazího mozku, který jedná reflexivně.

To  znamená, že čím rychleji jsou informace zpracovány (bez vědomého zásahu racionálního myšlení), tím větší naději na přežití organismus má.

Kdybychom nad situací ohrožující náš život nebo zdraví přemýšleli předním mozkem, které je centrem racionální myšlení, tak by reakce na určitou situaci byla příliš pomalá a o oko byste nejspíše přišli.

Strach jako příčina nemocí

Stresová reakce je pro nás sice prospěšná, ale zároveň může být i velmi devastující pro organismus. Hned vysvětlím: možná jste se již setkali s termínem psychosomatika. Naše mysl načítá podněty a informace z okolí např. média, zprávy od přátel aj.

Pokud je naše mysl dostatečně silná, umí informace šířící strach skvěle zpracovat a vypustit, ovšem pokud podlehneme strachu, který masivně vypouštějí různá média a lidé obecně pravděpodobnost, že onemocníme jakoukoli nemocí, je několikanásobně vyšší.

Pokřivená mysl a pokleslý duch v nás mohou způsobit i fyzickou nemoc. Tělo má vliv na mysl a ducha. Mysl ovlivňuje tělo a ducha. A duch ovlivňuje tělo i mysl.

Staré latinské přísloví praví: „Ve zdravém těle zdravý duch“. Moderní věda, která se zabývá také stresem, jeho vznikem a účinky, tvrdí, že nad ním můžeme zvítězit, že se jím nemusíme nechat ovládat. Je však nutné se naučit relaxovat, cvičit a jíst vhodně vyváženou stravu…

Kam se podělo kritické myšlení?

Vládci mnoha zemí si nemohli nalézt lepšího vykonavatele na získání absolutní moci než virus. Tento neviditelný nepřítel umí rozdělit národ na „ohledy“, což jsou ti, co striktně dodržují nařízení a „bezohledy“, kteří se proti nařízením bouří, absolutně dokonale. Dokázal rozdělit přátele, rodiny, a nakonec i vládu. Na každou krizovou situaci je vždy zapotřebí pohlížet z obou stran, ovšem mnoho lidí spolknul strach a jejich kritické myšlení není pod jejich velením. Lidé, kterých se současná situace prakticky nedotkla, stěží pochopí ty, kteří přicházejí o to, co roky budovali.

Frustrace překypující v čirou deprivaci mnohých lidí začíná být neúnosná a podnikatelé, kteří burcují demonstrace, se nacházejí před volbou, zdali přežít, anebo zavřít a v krajních situacích volit ještě život.

Je zcela možné, že mnozí „ohledi“ za svou ohleduplností skrývají své sobectví. Alespoň já se s tímto přístupem setkala. To mám nečinně sedět a čekat, že se spustí barter? Pravidelný důchod ani podpora mi vskutku měsíčně nechodí. A podpora státu, tak to ani komentovat nebudu, každý kdo zvládnul první stupeň, si to může propočítat.

Osobně zastávám názor, že číslům se přikládá příliš obrovská důležitost jen a jen proto, aby se v lidech udržel strach, co nejdéle, aby nás natolik zdeprivovali a zdecimovali, až se podvolíme čemukoli.

 

Decimace (latinsky decimatio) byla forma vojenského vynucování
disciplíny v římské armádě a zároveň nejtvrdší trest v legii.
K decimaci se přistupovalo v případě výjimečně velkého provinění
(vzpoura nebo zvlášť ostudná zbabělost – vojsko se mělo propříště bát velitele víc než nepřítele).

 

Ovšem organismus neoklamete, jedná vždy dle toho, jak je nastaven. A ochranné systémy jednají taktéž u všech totožně. Takže ve výsledku je faktem to, že mít strach je mnohem větší zátěž pro organismus než smíření se s tím, jak jde život.

Vláda dnes absolutně neřeší podporu duševního zdraví ani sociální pohody, dalo by se říct, že nejistota mnohé požírá zaživa. Na pozadí celého dění probíhá farmaceutická lobby, která má jasné instrukce a zřejmý cíl. Tím cílem je vyvolat strach takového objemu, aby lidé byli lehce ovladatelní. Tyto praktiky jsou staré, jak lidstvo samo.

Média jako světový teror

Media rozpoutala neuvěřitelnou masáž lidských mozků a mnohým lidem vtiskla do hlavy strach. I já jsem se zpočátku celého tohoto šílenství snažila nařízení dodržovat. Dezinfikovala jsem vše včetně sebe, až jsem byla smrdoucí anticovid. Ustála jsem to čtrnáct dní a pak se ozval selský rozum a řekla jsem si „a dost“ toto není život a zvolila jsem tedy život, který chci žít JÁ. Život beze strachu „no fear“. Techniky, které ovládám, mě nahodily opět do centra zdravého rozumu a virus jako takový jsem přestala řešit, a na co taky, i tak tady s námi bude napořád.

Jak chutná moc

A přišel podzim, opět opatření a opět zákazy – koronavirus byl již v mé hlavě minulostí a začala mě trápit mnohem důležitější myšlenka, a tou je JISTOTA svobodného volby. I na tom jsem si musela pěkně zamakat, protože nesmysly, které vláda vymýšlí, pod rouškou záchrany životů, mě dostávaly pěkně do varu. Ale když se dlouhodobě vztekáte, tak opět oslabujete svůj imunitní systém. A jak jsem sledovala naše zachránce v poslanecké sněmovně, napadaly mě myšlenky, že tady není žádný poslanec, politik, který by utišil strach a byl skutečným vůdcem.

Najednou jako by se i ve sněmovně vytratil společný skrytý nepřítel „virus“ a už se řešily jen opatření a zákazy. Našim pánům se pohled na zdecimovaný národ očividně velmi zalíbil, protože mít moc vždy v rozporuplných a slabých lidech vyvolávalo blaho.

Být první u zdroje a mít informace o tomto šíleném smrtícím viru, seděla bych ve sněmovně ve skafandru…Nebo bych tam možná ani raději neseděla.

Fake news

Můj pohled na „fake news“ tedy falešné zprávy je, že vždy je zapotřebí informace třídit dle vlastní intuice a selského rozumu. Na jaře bylo za falešnou zprávu deklarováno například nařízené očkování a s přicházejícím podzimem se tento „fake news“ začal stávat pravdou.

Osvětu v podobě přírodní medicíny nečekejte

Všimla jsem si, že s počátkem podzimu vždy běží mnoho reklam na léky, které nás osvobodí od plného nosu, kašle, bolesti aj. obtíží spojených s respiračním či jiným onemocněním. Opravdu velmi mě rozesmála reklama na lék Depress s motem „odložte špatnou náladu“.

Reklama je skvělým nástrojem na vymývání mozku. To znamená, že když mám špatnou náladu, tak Depress mi ji zlepší? Jak jsem již řekla výše, mysl ani tělo neošálíme, jediné čeho užíváním léku docílíme, je, že odbouráme přirozenost organismu reagovat na negativní vlivy patřičným způsobem.

Jakékoli léky jsou pro organismus škodlivé a naše tělo má přirozené prostředky, jak se vyrovnat s nemocí. Bohužel jsme tvorové pohodlní a než pracovat na svém duševním zdraví, raději polykáme hromady léků.

Osvětu v podobě přírodní medicíny tady nečekejte i v dobách středověku byly bylinkářky přece upalovány jako čarodějnice.

Tvářit se, že se nic neděje je stejné jako sedět a mít strach

Někteří lidé kolem mě, říkám jim „batikáři“, tvrdí dělej jako, že se nic neděje, neživ situaci svou energií. Toto je holý nesmysl, pokud vás to trápí, je důležité naslouchat svým emocím, vypustit je ven a následně zpracovat třeba energetickou psychologií, aby vás vztek, hněv nebo zuřivost nesežraly zevnitř.

Pokud nenasloucháte svým emocím a tváříte se, že je vše v pořádku, tak daná emoce se neztratí, jen se plní obsah vašeho mentálního měchýře, který dřív nebo později praskne a projeví se, ať už v podobě nemoci, deprese nebo chronického onemocnění.

 

Psycholožka Lydia Temoshok na UCSF dokázala, že pacienti s rakovinou,
kteří v sobě potlačují emoce, jako je hněv, zlost, aj. a ignorují jejich existenci,
se zotavují pomaleji, než ti pacienti, kteří si své emoce dovolí projevit.
Dalším společným rysem těchto pacientů bylo sebezapření
a neznalost svých citových potřeb. Imunitní systém byl silnější
a nádory menší u těch, kteří si své emoce připustili. 

 

Virus z pohledu biologie

Každý virus se váže na určitý receptor buňky, naše psychické nastavení udává, zdali bude mít virus větší nebo menší šanci se do buňky dostat. Vzhledem k tomu, že „molekuly emocí“ jak je pojmenovala Candance B. Pert, Ph.D. jsou zapojeny do procesu, kdy virus vstupuje do buňky, můžeme předpokládat, že stav našich emocí bude mít vliv na to, zda podlehneme či nepodlehneme virové infekci.

Vysvětlení, které se nabízí, je, že reovirus, který je příčinou virového nachlazení používá receptor pro noradrenalin – informační látka, která proudí ve šťastných stavech mysli. Jestliže jste šťastni, tak noradrenalin blokuje veškeré potenciální receptory viru a tím znemožní viru, aby do buňky pronikl.

Když jsme šťastní, je pravděpodobnost, že onemocníme mnohem menší.

Závěrem ještě dodám, že úhlavní nepřítel pro mnohé vystrašené lidi nejsou negativní vlivy z prostředí, nýbrž jejich mysl samotná.

Lupytha Hermin nabízí tuto jednoduchou moudrost: „Víte, proč je pro nás tak těžké být šťastní? Protože se odmítáme ZBAVIT toho, co nás činí smutnými“. 

Zdroje:

Candance B. Pert, Ph.D, Molekuly emocí

Bruce H. Lipton, Ph.D, Biologie víry

John Powel, Štěstí začíná uvnitř