Hypotalamus je součástí emočního mozku (tedy limbického systému) jeho neurony mají axony, které zasahují do hypofýzy. Tady axony vylučují neuropeptid nazvaný CRF (cortical releasing factor) – kortikotropní uvolňující faktor. Když CRF dosáhne hypofýzy, stimuluje sekreci adrenokortikotropního hormonu ACTH, informační látky, která pak pokračuje přes krevní řečiště, do nadledvin. Následně se tam naváže na receptory buněk nadledvin.
(Axon je výběžek nervové buňky (neuronu) sloužící jako informační výstup při přenosu informace mezi neurony nebo mezi neuronem a jinými buňkami)
Adrenalin vyvolává nevědomou reakci na ohrožení „bojuj x uteč“ a to ať je skutečná nebo jen domnělá.
Když nadledviny zasáhne ACTH (Adrenokortikotropní hormon) začnou produkovat steroidy. Jedním z nich je kortikosteron, což je nezbytná látka k léčbě poranění. Příkladem může být kortizonový krém na kožní vyrážky.
Dostáváme se ke spojení s klinickou depresí
Před třiceti lety byl proveden výzkum, který podložil, že stres stoupá se zvyšující produkcí steroidů. Depresivní lidé mají hladiny stresových steroidů velmi vysoké. Depresivní lidé jsou v chronickém stavu aktivace ACTH.
Proč je tomu tak?
Na vině je narušená zpětná vazba, která nedokáže signalizovat, že v krvi je dostatečná hladina steroidů. To má za následek, že seskupení CRF-ACTH produkuje stále více steroidů.
Pozn.: pitvy téměř vždy prokázali desetinásobně vyšší CRF, těch lidí, kteří spáchali sebevraždu, v porovnání s těmi, kteří zemřeli z jiných důvodů.
Je CRF peptidem deprese?
Můžeme říci, že CRF je peptid negativního očekávání, protože může být podnícen negativní zkušenosti z dětství.
Existují studie na zvířatech, které dokazují, že mláďata opic, která byla připravena o mateřskou péči, týraná nebo jinak zanedbávaná měly vysoké hladiny CRF a tedy i vysokou hladinu steroidů.
Depresivní lidé uvízli v zpětnovazební smyčce, která odolává jakékoli farmakoterapii, která má za cíl potlačit produkci steroidů.
U lidí se mohu projevit velmi omezené vzorce chování a reakce, které je nakonec doženou do emocionální prázdnoty.
Buněčná paměť
Jedním z důvodů proč nevíme jak dál je, že tyto pocity jsou uchovávány v paměti až na buněčné úrovni.
Když se hladina CRF u velmi vystresovaných kojenců a dětí zvýší, receptory CRF znecitliví, zmenší se jejich velikost a počet.
K těmto změnám dojde, i když jsou receptory zaplaveny lékem, ať už je tělo vyprodukuje samo nebo jej užíváte.
Každá vzpomínka na trauma je uložena prostřednictvím těchto změn na úrovni neuropeptidových receptorů a některé se nacházejí hluboko uvnitř buňky v samém jádru receptoru.
Tyto změny lze zvrátit, ale potřebují čas…
V dalším výzkumu se vědci zaměřili na opičí mláďata, která byla vychovávaná napodobeninou opičí matky, ta byla pouze zkonstruovaná z drátků a látky a namísto prsou měla láhev s mlékem. Mláďata sice byla krmena, ale nikdo se jich nedotýkal, neobjímal a nepohladil. Brzy, se u nich projevily všechny znaky traumatu a deprese. Výzkumníci použili tzv. „objímací opičí terapeutku“ starší opici, která se s mláďaty neustále objímala a tulila, a toto objímání narušilo zpětnou vazbu a vyslala do systému zprávu, že není třeba více steroidů. Škody se napravily a chronicky zvýšená hladina CRF poklesla.
Takže když uvidíme samolepku „ objetí, ne léky“ měli bychom to brát vážně!
Jak dotek vnímá tradiční medicína
Ta má z doteků obvykle notorickou fobii a to od počátku karteziánského rozporu, protože je udržovaná neznalostí toho, jak jsou zpracovány smyslové informace v psychosomatické síti. Už Freud, který položil základní kámen moderní psychiatrie, vnímal terapii jako nedotekovou záležitost, protože by dotek mohl být spojován se sexuálním projevem.
V posledních letech se však objevilo mnoho studií o lidech i zvířatech, která dokazují, jak může být dotek léčivý a to nejen při léčbě deprese, ale také jiných onemocnění, která vykazují fyzické symptomy.
Pokud chcete studovat, ale z pohodlí domova objednejte si Online program Kvantová Transformace Mysli
Slovník:
Receptor: molekula, obvykle protein nebo skupina proteinů, uchycená ve vnější buněčné membráně a je místem přístupným vnějšímu prostředí, které se váže s ligandy, peptidy, antigeny, léčiva nebo s neurotransmitery.
Steroidy: organické sloučeniny rozpustné v tuku. Zahrnují molekuly jako je cholesterol, hormony důležité k reprodukci a hormony kůry nadledvinek (kortikosteroidy).
Požitá literatura:
Candace B. Pert, Molekuly emocí